Dlouhodobá recenze jednoho z našich členů – honzy9007 – a jeho předchozí Octavie II Combi 1.9 TDi BXE
Vittorio mne poprosil, zda bych nesepsal dlouhodobou recenzi (a příběh) svého vozidla. Vzhledem k tomu, že jsem s autem za 2 roky, 6 měsíců a 15 dní najel celkem 135.933 km, z valné většiny (zhruba 85%) po dálnicích Německa a České republiky a zbylých 15% provozu bych rozdělil mezi provoz ve městech (zpravidla Praha, Mladá Boleslav, Drážďany, Berlín aj.) a provoz mimo města (okresky po celé ČR a Německu). Proto bych se rád chtěl zaměřit i na analýzu spotřeby a kvality tankovaných paliv, neboť jsem celou tuto dobu provoz vozidla (každé tankování) sledoval s pomocí webu spotreby.cz.
Spotřeba a údaje
Rychlostní limity jsem měl vždy nastavené následovně (dálnice/město/mimo město): 140/55/100. Všechny údaje vždy dle tachometru. Ve finále z toho byla výsledná spotřeba 5,74l/100 km za celých těch 135.933 kilometrů.
Ano, není to spotřeba „pod“ pět litrů, kterou se mnoho majitelů TDIček chvástá. S vozem jsem neměl problém jezdit pod tuto hranici a po Praze dokonce pod čtyři litry. Ale ne vždy k tomu byl důvod či nálada a v neposlední řadě tomu ne vždy byl nakloněn provoz. Jezdil jsem zkrátka tak, aby mne řízení bavilo – takže někdy úsporně, ale stejně rychle jako ostatní účastníci provozu a někdy jsem na německých dálnicích jel též „v levém pruhu“ rychlostmi atakující hranici 200 km/h.
Vždy se ale jednalo stylem o klidnou a defenzivní (předvídavou) jízdu. Tomu odpovídá i fakt, že kompletní brzdy na vozidle byly měněné naposledy před mojí koupí v únoru 2012 při stavu kilometrů 86.960 a do dne prodeje v srpnu 2014 a najetých 222.623 kilometrech byly stále ještě tyto „původní“ kotouče a destičky na svém místě (a dle vyjádření servisu zhruba na 60% opotřebení).
Výdaj za pohonné hmoty
Za celou dobu provozu palivovým systémem vozidla proteklo na 7.725 litrů zachycených přes web spotreby.cz; a všechny tyto litry jsem sám natankoval. Celkový výdaj za pohonné hmoty je astronomický – 283.005 Kč (což zhruba odpovídá nákladům 2,10 Kč na km provozu)!
Nutno podotknout, že jsem drtivou většinu paliva tankoval v Německu a poslední rok a půl jen u značky ARAL (a zde pak prémiovou naftu ARAL Ultimate Diesel). Za dobu provozu jsem dělal pro fórum OctaviaClub.cz i několik vlastních sledování co se týče nekonečné debaty na téma „Běžná vs. Prémiová nafta“, která trápí každého řidiče. Cena prémiové nafty u ARALu je vždy o 0,10€ vyšší, než je aktuální cena běžné nafty. Ta však obsahuje minimálně 7% biosložek, a každý samozřejmě řeší, zda se zvýšená investice o řádově dvě koruny na litr nafty vyplatí, či nikoliv. Poslední reálný pohled jsem publikoval 29.7.2014 ve vlákně Tankování u čerpacích stanic v ČR.
Fotka zachycuje reálný dojezd na jednu nádrž při tankování prémiové nafty a dálničním provozu.
Za dobu držby tohoto vozu jsem vyzkoušel i dvě různé značky pneumatik v rozměrech 225/45 R17. Z výroby (a při koupi) bylo vozidlo opatřeno pneumatikami Michelin Energy Saver v rozměru 195/65 R15, které jsem však relativně rychle vyměnil právě za zmíněný větší rozměr – spolu s koupí originálních litých disků – a proto nebudu tyto pneumatiky (Michelin, pozn. autora) nikterak hodnotit. Zaměřím se na srovnání pneumatik Bridgestone ER300 Turanza a pneu Continental SportContact 5 zakoupené v dubnu 2014.
První pneumatiky byly z tvrdé směsi, kde výrobce sliboval vysoký kilometrový náběh. Tyto pneumatiky jsem měl již na předchozím vozidle (ŠKODA Fabia I Combi 1,4 TDi 59 kW; rozměr 205/45 R16), a tak jsem již věděl, do čeho jdu. Pneumatiky jsem vždy hustil na hodnoty 2,4 bar na přední a 2,7 bar na zadní nápravě. Pneumatiky Bridgestone byly vždy v první roce provozu a zhruba 25 tisících kilometrů tiché, poté se intenzita valivého hluku zvyšovala. Ale nemohu říct, že by byly hlučné!
Pneumatiky na mé Octavii
Pneumatky ER300 Turanza mne velice mile překvapily zejména na dálnicích za deště, kdy auto výborně drželo stopu, a nebyl prostor pro případný aquaplaning. Na suché vozovce byly jízdní vlastnosti taktéž velice solidní; jedinou výtku bych tedy směřoval k oné hlučnosti, o které píši o pár řádek výše.
Na vozidle pneumatiky vydržely úctyhodných 54.626 kilometrů a při výměně za nové pryže byla hloubka dezénu na úrovni 3,0 – 3,4 mm (měřeno rovnoměrně po obvodu kola); jednu sezonu by zřejmě ještě – s odřenými uši – daly. Já se však rozhodl je vyměnit, a to zejména s ohledem na svůj roční nájezd kilometrů a četnost dlouhých dálničních přesunů za každého počasí.
Začátkem dubna (3.4.2014) při 197.762 najetých kilometrech jsem se rozhodl změnit značku i směs pneumatik a dát na „vynikající“ výsledky testů pneumatik, a vzal tak vítěze těchto srovnávacích testů – pneumatiky Continental SportContact 5. Dnes bych nad tímto rozhodnutím váhal… Směs je měkčí, sportovní, a proto jsem očekával nižší kilometrový proběh.
Za 24.861 kilometrů, které jsem absolvoval na těchto nových pneumatikách, ukázalo přeměření vzorku následující údaje: 4,5 – 5 mm na přední a 7 mm na zadní nápravě.
Přední náprava je logicky těžší, ale hlavně se (podle mého názoru) na tomto úbytku předních pneumatik podepsaly dva okruhy na legendární Nordschleife, absolvované v červnu 2014. Jen jsem u těchto „pryží“ zjistil následující poznatek: dodržel-li jsem výrobcem doporučené tlaky pneumatik (2,2/2,4 předek/zadek), pak bylo vozidlo v zatáčkách velice gumové s tendencí přetáčivosti v hraničních situacích. Po přefoukání na mnou ježděné tlaky (2,4 / 2,7) se chování vozidla zklidnilo a jízda zatáčkami byla velice čitelná.
Veškeré údaje k pneumatikám byly sledovány a mnou vyhodnocovány po delší časový horizont na stále stejných trasách a na kompletně stavitelném podvozku značky KW Street Comfort Line.
Bohužel nás za dobu společného provozu potkaly i některé méně pěkné chvíle v podobě závad, nebo spíše nepříjemných drobných poruch.
Nejvážnější bylo nekontrolovatelné mlžení skel a úbytek chladící kapaliny; dvě závady, které spolu přímo souvisely. Na vině byl nakonec prasklý výměník topení. Závada o malé četnosti u tohoto motoru, resp. u modelu Octavia II celkově.
Hned dvakrát odešel předřadný odpor topení/větrání, který reguluje otáčky ventilátoru dle nastaveného stupně (1-4 na otočném regulátoru v kabině vozu). Součástka za zhruba 350 Kč také není často poruchovým dílem. S tímto regulátorem se nakonec vyměnil i samotný ventilátor, u kterého se – zřejmě vinou prolínající chladící kapaliny a vlhkosti celkově – dřelo ložisko, projevující se hučením a hlavě za nižších teplot „skučením“ ventilátoru. Foto je z první výměny v autorizovaném servisu, kde se kontrolovala i kabeláž kvůli možnému prodírání o hliníkový držák palubní desky.
Poslední vážnější poruchou bylo nezjištěné prolínání chladícího okruhu v tělese chladiče výfukových plynů; vyřešeno nakonec provizorně-trvalým obtokem tohoto dílu.
Na kulanci bylo v autorizovaném servisu ŠKODA provedeno lakování 5. dveří, které začaly reznout v hranách nad uchycením RZ, a také se lakovaly rámy zadních dveří odřených tvrdými gumovými těsněními dveří – obojí je známý výrobní problém jistých modelových ročníků.
Výměna oleje
Kromě těchto vypsaných závad/poruch vozidlo hltalo kilometry bez zaváhání. Jedinou změnou oproti stavu z výroby byla změna z proměnlivého intervalu výměny oleje (tzv. LongLife, tj. až 30.000 km za 2 roky) na pevný interval výměny oleje na 15.000 km/1 rok. Při mém nájezdu jsem měnil olej zhruba 3-4x ročně – více samozřejmě přes sezonu (u mě březen-listopad).
Další změnou, kterou jsem provedl v důsledku zvýšení komfortu a bezpečnosti přepravy, byla výměna klasických halogenových světlometů za originální světlomety zn. HELLA s čočkou. K tomu přišly i žárovky OSRAM NightBraker +, a výsledkem bylo světlo srovnatelné s xenonovými světlomety. Kdo nad touho výměnou váhá, nechť tak dále nečiní a klasické halogenová světla vymění! Dosvit a hlavně rozptyl světla je – právě ve spojení s kvalitními žárovkami – nesrovnatelný a mé oči nebyly, ani po dlouhých a rychlých nočních přesunech po německých dálnicích, moc unavené (zkrátka se nedostavilo tolik známé pálení „vykoukaných“ očí).
Poslední zásadní změnou byla kompletní výměna sedadel; z klasických sedaček za ryze sportovní sedadla z modelu RS a navíc s červeným prošíváním v kombinaci kůže-látka-alcantara. Celokožené sedačky jsem zavrhl kvůli přítelkyni, protože sedat na vymrzlé kožené sedadlo (bez výhřevu) v minisukni, je akorát tak na brzkou návštěvu lékaře. Navíc textilní část sedáku a opěradla zajišťovala i dobrou údržbu nejexponovanější části vozu.
V těchto sedačkách jsem mohl bez problému absolvovat přesuny nad 700 km bez urputné bolesti zad; pro srovnání: z klasických sedaček jsem zhruba po 450 km musel vystoupit a protáhnout zatuhlá záda. Sedačka byla v obou případech vždy seřízená stejně (vzpřímená poloha, sklon opěráku vůči sedáku 90-92°). Zkrátka lepší boční vedení sedaček, a z toho plynoucí potřeba se více či méně zapírat (a křížit tak záda) v zatáčkách, bylo opravdu znát.
Výměna sedadel
Stav před a po výměně kompletních sedadel.
Veškeré úpravy provedené na vozidle vždy sloužily ke zvýšení komfortu cestování a vždy se jednalo o originální, či schválené díly! Za celou dobu provozu vozidla jsem neměl jediný karambol, ani vážnější problém, který by mi zabránil v dosažení cíle cesty. Vůz ŠKODA Octavia II Combi s motorem 1,9 TDI považuji za dobrého služebníka a dříče na dlouhé cestování. Motor je v základu sice lehce gumový (dá se změnit rozumným načipováním jednotky motoru; buď MVolesko jako v mém případě, či např. TDIFun aj.), ale poskytuje rozumnou volbu mezi spotřebou a užitnou hodnotou.
Osobně jsem neměl ani problém s nadměrnou spotřebou oleje (doléval jsem max. 0,2-0,25 l/15000 km!), či s pohyblivými díly motoru. Ale jsem toho názoru, že je to zejména druhem provozu, kdy vozidlo bylo v permanentním provozu každý den, jezdilo zejména delší trasy, ale hlavně pod konstantním zatížením (stejné otáčky a rychlost po dlouhé trasy a dobu atp.). Preventivně se pouze měnily řídící tyče na zadní nápravě (po více jak 200.000 km) a provedla se i (pro někoho možná povinná) výměna spojkové sady, spojkového ložiska a dvou hmotnostního setrvačníku. To byly také jediné větší investice servisního charakteru k tomuto vozu.
Shrnutí mé zkušenosti s Octavií 2
Recenzi jsem začínal čísly a částkami, tak bych jimi rád i skončil. Peníze vložené do úprav vozidla raději nepočítám, z toho jsem ve svých 27 ti letech vyrostl… Ale započítám-li do provozu vozidla i náklady na údržbu a servis (tj. veškeré servisní prohlídky, výměny olejů a v neposlední řadě i výměnu spojky/setrvačníku a řídících tyčí), tak se dostávám na kilometrový náklad ve výši 2,70 Kč! V dnešní době velice solidní částka, která by se dala případně snížit přechodem zpět na 15“ kola v rozměru 195/65 R15 (dojde ke snížení spotřeby paliva řádově o 0,8-1 l/100 km), sundáním plechového krytu motoru (vážící zhruba 16 kg) a dalšími drobnostmi. Ale jest otázkou každého čtenáře, který dospěl ve čtení až do tohoto řádku, zda to přinese kýžený efekt a vyváží to úsporu v řádu haléřů na ujetý kilometr….
… já jsem toho názoru, že ne (i když vedu web www.jezdim-usporne.cz a vydělávám si výukou hospodárné jízdy na chleba). Člověk-řidič musí vždy volit rozumný kompromis mezi spotřebou, osobním přínosem a potěšením z jízdy; zároveň však nesmí být omezujícím prvkem dalších účastníků provozu.
Přeji Vám všem mnoho ujetých kilometrů bez nehod a poruch za volantem vašich vozů, ale hlavně šťastné návraty domů! A věřte, že je někdy lepší dojet na křižovatku druhý (a domů třeba o 20 vteřin později), než být tuhý.
Autor: Honza9007