Často ve spojitosti s rozvojem elektromobility slýcháme otázky ohledně dojezdu vozidel, jejich jízdní vlastností nebo způsobu dobíjení.
S jejím rozvojem však musí dojít i k rozvoji infrastruktury, která je k provozu elektromobilů nezbytná.
Větši města Ano, ty menší to teprve čeká
Předpokladem je, že nejvíce budou uživatelé využívat nabíjení doma – tedy v garážích. Je však třeba brát ohledy i na ty, kteří takovou možnost mít nebudou. Řešením jsou tedy veřejně přístupné nabíjecí stanice, které jsou již nyní v menším množství k nalezení alespoň ve větších městech.
V zahraničí jsou k vidění dvě cesty. Buď nabíjecí „hub“, tedy místa s větším počtem rychlonabíjecích stanic s odpovídající kapacitou. Nebo méně výkonné nabíjecí stanice v každé městské části, kde by byla možnost nechat auto nabít přes noc. V rámci menších měst se počítá s výstavbou dobíjecích stanic u autorizovaných dealerů.
Doba plného nabití? Hodiny, ale i pár minut
Téměř všechny veřejně přístupné nabíječky lze rozdělit do dvou skupin podle rychlosti dobíjení. První, pomalejší se střídavým proudem, kde plné dobití zabere řádově několik hodin a pak rychlejší dobíjení využívající stejnosměrného proudu. Dobíjecí stanice se stejnosměrným proudem závisí hodně na jejich parametrech a vlastnostech, ale obecně lze říct, že plné dobití zde trvá desítky, nebo dokonce jednotky minut. Jako příklad lze použít koncernový Volkswagen e-Golf. Při nabíjení střídavým proudem bude plné nabití trvat 4 hodiny. V případě stejnosměrného proudu je to pouhých 40 minut.
Výhodu v tomto ohledu budou mít majitelé PHEV (plug-in hybridů), kteří na rozdíl od majitelů elektromobilů nebudou na síti dobíjecích stanic tolik závislý. V jejich případě mohou kombinovat elektromotor při jízdě po městě a klasický spalovací agregát při delších trasách.
Blackout? Podle energetických společností se není čeho obávat
Hlavním smyslem při rozvoji infrastruktury je na jednu stranu dobíjení co nejvíce urychlit, ale také udělat jej uživatelsky co nejvíce komfortní. Logicky tedy bude budování nabíjecích stanic v sousedství s parkovišti, odpočívadly, restauracemi nebo například klasickými čerpacími stanicemi.
Jednou z velkých obav v souvislosti s rozvojem elektromobility je strach z blackoutu, tedy přetížení elektrické sítě. Energetické společnosti však vyvrací, že by plánovaná výstavba nových dobíjecích stanic mohla vést k přetížení distribuční soustavy, ať už v ČR nebo v rámci Evropy.
Prodeji elektromobilů by mohly pomoci různé dotace
Zájem veřejnosti o elektromobily se očekává stále větší a větší. Podle některých expertů bude narůstat geometrickou řadou, ovšem zaznívají i hlasy kritiků, kteří dramatičnost tohoto růstu krotí. Nápomocné při jeho rozvoji mohou být různé dotační programy. Výjimkou by ČR určitě nebyla. Jistou formu podpory při pořízení elektromobilu již praktikují v Austrálii, Spojených státech nebo státech jižní Asie.
Podle mezinárodní energetické agentury (IEA) se počet provozovaných elektromobilů v roce 2017 meziročně v rámci celého světa zvýšil o 54%, což odpovídá počtu více jak tří miliónu vozů. Další odhady agentury hovoří o 125 miliónech elektromobilů, které budou brázdit silnice po celém světě v roce 2030. Nejrapidnější by měl být nárůst v Evropě a Číně, kde by podíl elektromobilů ve vozovém parku všech domácností mohl být až 25%.
Zdroj: Škoda StoryBoard
Napsat komentář