Prostřední škodovácké SUV jsme chtěli otestovat především s benzínovým motorem a automatem. Je to totiž jedna z uvažovaných možností pro druhé auto do rodiny, které jezdí kratší trasy každý den, musí odvézt minimálně 2 dospělé a 1 dítě s plným kufrem krámů na víkend nebo brankářskou hokejovou tašku. V rodině máme Karoqa s naftou 2.0 110 kW a manuálem, takže i proto padla volba na červený Karoq Style se sportovními sedadly a motorem 1.5 TSi DSG.
Kdo vůz hodnotil?
Za volant jsme postupně usadili 3 řidiče, kteří běžně jezdí Octavií 2 Scout TDi, Mercedesem V a Kodiaqem a za týden ujeli necelou tisícovku kilometrů.
Barevné provedení
Karoq je velikostně tak akorát: do města pořád ještě velikostně (na rozdíl od Kodiaqu) zapadne a zároveň se v něm budete cítit jako ve větším autě. Samozřejmě díky vyšší pozici pro sezení. Designem kromě zadních svítilen nevybočuje ze škodováckých tvarů, sluší mu ale také jen některé barvy – především při pohledu zezadu. Pro nás je červená nejlepší, jelikož zakryje (pro nás) podivný tvar zadního světla, které je „jakoby“ nedotažené.
Mimochodem i Kodiaqa jsme zvolili v červené barvě, jelikož nám zadní světla připadají na velké zadní částí příliš mrňavá. U Karoqu jsme se pak chtěli vyhnout bílé barvě, která je hodně v kontrastu s černým spodním dílem nárazníku a vypadá pro nás tak trochu levně. Tuto skutečnost lze vylepšit volbou verze Sport Line s lakovanými nárazníky a zadní chromovanou imitací koncovek výfuku. Pak už se bílá barva jeví jako zajímavá :).
Dojmy z interiéru Karoqa
Uvnitř řidiče škodovek nic nepřekvapí – vše je tam, kde jste zvyklí a pokud jezdíte Kodiaqem, pak je vše jen v trochu menším balení :). U vozů SUV od škodovky se displej infotainmentu přesunul výše, na což jsme čekali, protože u trojkové Octavie bylo hledání v navigaci při jízdě občas horor. U Style jsme si říkali, že bude mít téměř vše, ale překvapila nás absence schránky pod sedadlem řidiče na bezpečnostní vestu. Musíte ji mít tedy hozenou pod sedadlem jen tak, nebo vznikne pod sedačkou celkem velký prostor zející prázdnotou – je možné, že pachatelem jsou sportovní sedačky s elektrickým ovládáním.
Sedačky raději sportovní
Schránka u levého kolena (u ovladačů světel) se přesunula na rozdíl od Octavie trochu více k volantu a řidič vyšší postavy a delších nohou může mít trochu problém s jejím otevíráním. Sportovní sedačky jsou určitě prvek, za který se vyplatí připlatit. Lépe drží tělo a pro nás byly tak nějak pohodlnější i na delší cestě než ty standardní v naftovém Karoqu. Možná je to však tím, že jsme zvyklí na trojkové RSo a nyní na sportovní sedačky v Kodiaqu RS. Řazení pod volantem bychom vyřešili maličko jinak, jelikož při držení volantu v poloze 14:45 nám jezdí prsty po plastu pádel a volant tak člověk drží „polovičatě“. Klasicky se asi ale rýpeme v detailech.
Náš názor na kufr auta…
Zavazadlový prostor vždycky měříme hokejovou brankářskou taškou – když se vejde, je auto OK, když ne, tak váháme. Je potřeba však říci, že zrovna ta naše je obří. U Karoqu jsme naměřili šířku přesně 100 cm, hloubku 84 cm a výšku k platu 50 cm – taška se do něj o fous nevejde, do Opelu Grandland X, který jsme měli zapůjčený týden po Karoqu pak zapadla jedna báseň. Na „nebrankářské“ používání je však kufr auta určitě dostatečný, a když vyberete zadní posuvná sedadla, pak se i tento problém dá vyřešit jejich posunem dopředu.
Displej a palubní počítač
Infotainment Columbus jsme si podruhé vyzkoušeli bez bočních ovládacích kolíků a jsme rádi, že u Kodiaqu máme Amundsen, kde otočné ovladače nechybí. Při služebních cestách „do neznáma“ se přibližování a oddalování mapy knoflíkem dělá rozhodně lépe než dvěma prsty a gestem. Matné displeje byly také o něco praktičtější. Lesklá černá je sice efektní, displej je ale hned viditelně „ošahaný“, a pokud máte i dekorační lišty leskle černé, tak je budete otírat co dva dny, aby vypadaly dobře. Je na nich také vidět každé mini škrábnutí… I proto máme raději matnou imitaci carbonu v Kodiaqu RS. Celkově je však klasicky koncernovsky přehledný, nic není schované ve 3.menu a ovládání je tedy intuitivní a pohodlné.
Motor & pocit z jízdy
Motor nás ve spojení s automatem mile překvapil. Dopředu jsme od kolegů slyšeli vzkazy, že 1,5 TSI rozhodně brát s automatem a možností volby jízdního režimu. Manuál byl při testech trochu líný, automat je prý naladěný lépe, a pokud si přehodíte na režim Sport, pak vás dokáže i pěkně překvapit. Pro jízdy v 1 člověku je to naprosto ideální motor, pokud nejezdíte jen po městě a potřebujete občas vyrazit na delší cestu po dálnicích. Výkonu má na předjíždění dostatek a z křižovatky také dokáže zmizet celkem rychle. I kvůli tomu jsme se moc netlačili do testování 1,0 TSI, kterou jsme už dříve zkoušeli v Octavii a mimo město nám přišlo, že motor dost trápíme. Dlouhodobou spotřebu při převzetí ukazoval Karoq na 8,8, později se nám ji podařilo stáhnout na 8,4 l/100 km.
Závěrečné vyhodnocení karoqa
Posledních 300 km jsme po natankování používali Karoqa na klasické testovací cesty na trase Zdiby > Mladá Boleslav nebo pojezdy po Praze. Vyšla nám z toho spotřeba 7,6 l/100 km. Když jsme se vrhli na zapracování několika bodů z našeho seriálu článků o úsporné jízdě, byli jsme rázem na hodnotě 6,7 l/100 km. Pomáhá tomu u 2 válcový režim, který při cestách po rovině nebo z kopců pomáhá uspořit palivo.
Při porovnání s Granlandem X od Opelu (nebo spíše od PSA) bychom šli do Karoqa díky lépe naladěné automatické převodovce, lepšímu projevu motoru při akceleraci a potřebě výkonu a tužšímu podvozku (možná jen náš návyk na Octavie RS nebo snížené Octavie), který v zatáčkách lépe držel stopu. Máme tedy nyní brouka v hlavě, čím nahradit Octavii 2 Scout, která je doma jako druhé auto a spolehlivě najela už 270 000 kilometrů.
Autorem článku je vittorio
Fotogalerie testovaného auta
Napsat komentář