Po delší době se nám zase podařilo domluvit si se Škodovkou zapůjčení vozu k otestování a také jsme se konečně dostali k trojkovém faceliftu Octavie.
Naše přání bylo vyslyšeno a tak jsme mohli na celých 6 dní usednout za volant rovnou té nejsilnější Octavie: verze RS 245 s manuální převodovkou.
Najeli jsme s ní necelých 1 000 kilometrů a vzali ji i na krátký výlet na německou stranu Šumavy. Jelikož se v naší redakci nachází Octavia 3 RS TDI v předfaceliftovém provedení, těšili jsme se na rozdíly mezi naftou a benzínem, faceliftem a předfaceliftem a také na vůni nového auta, jelikož naše RS už má za sebou 120 000 km za 2,5 roku.
Design Octavie RS
Náš názor na facelift se v redakci různí. Zatímco Vojta už is na něj zvykl, Viktorovi se zdá ucházející jen na verzi RS, jinak je stále proti 🙂 Jelikož všichni už faceliftovanou Octavii znají, není asi třeba se s tím nějak rozepisovat. Každopádně 4.generaci vyhlížíme 🙂
Uvnitř je jen několik změn, ze kterých ve verzi RS vyzdvihneme sedačky a infotainment. V našem RSu sedačky po více jak 100 000 km už nevypadají moc dobře a kůže je dost lesklá a především se vytahuje. Zapůjčené RS 245 mělo sedací a plochu a plochu opěradla v Alcantaře, což jsme ocenili především na zmiňované Šumavě, kde byly cca 2 stupně a tak nás ani po dvouhodinové pauze nezábl zadek 🙂 Vizuálně alcantara vypadá lépe. Jestli bude hezká i za 100 000 km je samozřejmě otázka druhá.
Podsvícení interiéru pomocí pruhů ve výplních dveří je jedna z drobností, které se nám líbí, ale po chvíli o nich nevíte. Navíc jsme sklouzávali k výběru jen ze tří barev:
- zelená škodovácká
- bílá, aby vše ladilo s ostatním podsvícením tlačítek apod.
- červená, aby barva ladila s detaily na sedadlech a volantu
Infotainment ve vozech Škoda
Na ten jsme se těšili, zajímalo nás denní používání v porovnání s přechozí generací v našem RSu. Nová generace má své očividné plusy a mínusy.
Vzhledově je samozřejmě čistší díky absenci obou řad tlačítek a otočných ovladačů. Dotyková tlačítka vypadají elegantněji a vše hezky zapadá do palubní desky. Praktičnost tím ale dost utrpěla. Při denním používání navigace určitě každý ocenil pravý otočný ovladač, kterým se dala mapa přiblížit a oddálit během chvilky. Nyní musíte dvěma prsty dělat gesto, které za jízdy ne vždy vyjde a tak tento úkon spíše odvádí pozornost řidiče. Tím že zmizely některé volby z původních tlačítek, musíte vícekrát kliknout na displej, abyste se k nim dostali. Když musíte rychle reagovat na zprávu o situaci před vámi, tak je vše o něco delší.
My bychom se tedy přimlouvali alespoň za otočný ovladač, na ostatní se dá zvyknout. Pokud vám tedy nevadí otisky prstů, jelikož lesklý displej je jejich velkým sběratelem.
Perfektní je domácí obrazovka, kde máte mapu navigace (u které chválíme i jiné odstíny při nočním zobrazení, které je tak nyní lépe čitelné), stav vozu a také informace o hudbě. Blbinka, ale fajnová a nám se líbí.
Obrazovka Sport u RSa je také pro hračičky – vidíte aktuálně použitý výkon, aktuální přetížení v zatáčce a tlak turba.
O hezčím zpracování pozadí obrazovek a menu se také rozepisovat nebudeme, prostě je vidět zase další krok nové generace systémů a grafiky.
SmartLink a některé další funkce bohužel nefungují s naším telefonem BlackBerry Passport, tedy musíme v dohledné době vyměnit telefon za novější verze BlackBerry 🙂
V konektivitě stále žehráme na absenci telefonního seznamu na malém displeji mezi budíky. Octavia 2 jej měla a bylo fajn listovat na menším displeji, který tolik neodvádí pozornost. Ano lze namítat, že hlasové ovládání je možná pohodlnější a rychlejší, ale pokud máte v seznamu oblíbené volby na prvních místech, byla by tato funkce skvělá.
Co je naopak fajn, je přehled hlavních údajů po každé cestě na displeji mezi budíky: průměrná spotřeba a rychlost, čas jízdy a její délka.
Jízdní dojmy
Naftová varianta předfaceliftu má 180 koní, takže testované RSo má o pořádnou porci výkonu více a je to znát, i když je točivý moment o 10 Nm nižší než u nafty. Dosaženo toho bylo mimo jiné jiným turbem, výfukem, sáním nebo olejovým čerpadlem, než které byste hledali u klasické RS verze se 169 kW. Nastane klasický efekt, kdy vás začne bavit nechat se zatlačit do sedačky po každém nájezdu na dálnici nebo po padnutí zelené na křižovatce. I přes toto občasné „blbnutí“ je spotřeba při jízdách povolenými rychlostmi (nebo lehce nad nimi) na hodnotě solidních 7.9 l/100 km. Toto byl náš průměr při trase : Praha > Běšiny > Waldhäuser > Strakonice > Praha (cca 500 km s dálnicemi, okreskami, stoupáními, klesáními i městem). Čistě ve městě pak atakujeme desítku a čím víc člověk blbne, tím se od desítky vzdaluje.
Specialitku Lanch Control jsme nevyzkoušeli, jelikož byla naše Octa s manuální převodovkou. Snad se nám podaří si jej vyzkoušet příště.
Podvozkově je auto jedničkou mezi všemi trojkovými Octávkami, které jsme řídili. Díky DCC se dala nastavit tuhost a v kombinaci s 19kami jsme tak mohli vyzkoušet vše možné. Režim Sport nám pak přišel jen o málo tvrdší než u naftového předfaceliftu, který nastavení nemá. Vyložené rány se nekonají, když dorazíte k výrazně horším silnicím, pak už je volba komfortního režimu pro většinu nutností. My jsme však celou 500 km trasu výše uvedenou vzali režimem Sport a bylo to v pohodě. Při ostřejší jízdě zatáčkami pak systémy, včetně diferenciálu na přední nápravě, pomáhají skvělému držení stopy. Ideální by bylo vyzkoušet auto na okruhu, ale museli jsme vzít zavděk noční jízdou na Ještěd, kterou jsme si ale notně užili. Auto si v zatáčkách vyloženě libuje a pokud není extra mokro, pak jsou pro něj extrémní zátočiny lahůdkou.
Doufáme, že se nám podaří domluvit další testování nejen Octávií, jelikož nám chodí dotazy na porovnání jízdy s Rapidem nebo na nová SUV Kodiaq a Karoq. V dohledné době si také probereme zkušenosti se 120 000 kilometry za volantem naší naftové Octavie 3 RS TDi.
Napsat komentář