Kdo sleduje fórum a pravidelně se účastní akcí, již ví, že každé jaro (krom letošního) a každou zimu, pořádáme kulturně-společenskou akci s ochutnávkou místních i zahraničních likérů v příjemném prostředí pomezí Čech a Moravy. Již tradiční besídka Octaviaclubu proběhla minulý víkend a zážitků bylo opět mnoho 🙂 Ostatně posuďte sami z recenze Petra81… Fotogalerie …
Tak se nám náš milovaný, všemi vážený, samovolně jmenovaný prezident konečně rozhodl uspořádat další vánoční besídku. Později až vyšlo najevo,že za velké pomoci Badyho. Vitto tvrdí, že ho žabožrouti moc zaměstnávají, ale věřte mu to když ho známe :-). Termín se určil, místo zůstalo stejné což bylo dobře protože už jsou tam na naši slušnou a decentní společnost zvyklý. Teda aspoň jsme si to mysleli.
Nastala očekávaná sobota a s ní odjezd. První vyhlédnutí z vyhřáté postele mě vůbec nenaladilo když jsem zjistil, že sněží a pohled na telefon s nepřijatým hovorem od Bobíka taky ne. Nechtěl říct, že nejede jen mě chtěl probudit a upozornit, že venku panuje zima. V půl jedenáctý se potkáváme s Bobíkem na Shellce, hodíme několik sněhových koulí, a společně s Lukem míříme, po dohodě na oběd cestou, na Vysočinu. Příroda nám přeje a sněžení ustává a po cestě je jen mokro kromě pár kilometrů na sněhu před Žďárem. Přestávka na oběd proběhla v pořádku, jídlo bylo horší, ale dobře jsme se pobavili na účet hostů když jsme se dohadovali jestli se schází na oslavu nebo pohřeb. Poté jsme zjistili, že oslavu, ale vzhledem k věku oslavence to úplně jistý nebylo. Místní opilec s opičkou jak prase v poledne jen přispěl k dobré náladě.
Po příjezdu do Žďáru jsem se pozdravili s již dorazivším krmícím se osazenstvem a poté jako vždy jsme vyrazili na drobnou procházku. Bauí s Bobíkem původně šli napřed, ale asi se jim romantická procházka nepovedla /Michal křenil/ tak se nakonec vrátili. Na procházce se vlastně nic zajímavého nedělo – Palo byl vtipnej jako vždy, Bobík se věnoval malému Péťovi /nebo obráceně??/, Vitto se nestíhal divit, že když někomu napíše, že s ním nechce mluvit, že mu volá a následně jsme zjistili, že Vojta se nás nestraní, ale s nějakou slečnou hlídá Vittovi byt a Vitto se již těší jak bude strejdou a prát povlečení.
Po návratu a malé přednášce Péti na téma zvířátka /vím jen z vyprávění/ jsme se přesunuli do restaurace kde došlo k večeři, decentnímu povídaní, ještě decentnějšímu popíjení nízkoalkoholického pití, několika drobných žertíků – Vitto si opepřil večeři, Bobík pil víno s mr**ou pardon mlíčkem a prostě panovala jako vždy příjemná atmosféra. Prezident letos šetřil a dort nebyl, ale proslov proběhl za rušení malého dítěte Bobíka /do teď mi není jasný, že mu nikdo nedal celý večer, noc, ráno přes držku, ale všichni asi jeho dětinskou radost, že se po prodeji Fabie konečně dostal do vybrané společnosti chápali, a jeho výstřelky tolerovali – tedy až na slečnu servírku, ale o tom později/. Váša a Cosby navíc dostali klubové certifikáty autorizovaného servisu pro Moravu a přilehlé asijské země. S přibývajícími hodiny stoupala únava a Luke připomněl proč má jako druhou přezdívku Rumová víla. Postupně přátelé odpadali /Bobík po kontrole Péti, který ho uspal pohádkou odpadl jen na chvíli/ a Jirka z důvodu mrazivého počasí a se starostí o naší bezpečnost sypal solí prostor před barem k pobavení všech krom servírky. V půl třetí když zavřel bar – hlavně došel rum, vodka, džusy, nám s Vittem skoro i Jameson – jsme se přesunuli klasicky na recepci v silné středočeské sestavě doplněné třemi Pepíky z Prahy /Morava letos byla nějaká zabržděná včetně víceprezidenta Spidiho, ale i tak s nimi byla sranda jako vždy/.
Vzhledem k tomu, že nás tam nebylo moc, šli jsme s Bauím najít někoho kdo by se přidal – Tomáš s Rolbařem sice vzhůru byli, ale nepřidali se, jinde bylo zamčíno tak romantik Bauí aspoň popadl umělý stromeček, jemně ho objal a šel na recepci se s ním nechat vyfotit, že ho tam 2x vysypal byl jen drobný detail, stržený závěs se opravil, Bauí měl královský plášť a jinak pohoda. Jediný drobný problém nastal po zkoušení zvonku na recepci kdy silně protivná a nenadšená paní recepční prohlásila, že toho má dost a jestli toho nenecháme zavolá policii. Po dotazu, tuším Bobíka, „a vy znáte číslo?“ to vzdala a rezignovala. Bauí si v předtuše vášnivé noci s Michalem pořídil prezervativ, Vitto chtěl zamést dvůr a provedl i jiné nepřístojnosti, Káča s Míšou zkoušeli budit hotel, za což dostali několik milých oslovení a Bobík otituloval po nakopnutí od servírky tuto láskyplným oslovením „ty čůzo“ atd. Prostě bavení se ve slušné společnosti. Ve čtyři ráno mě již zmohla únava a šel jsem spát na rozdíl od některých, kteří vydrželi až do rozednění. Co se tam dělo znám jen z fotek a videí takže nelze komentovat, ale …….
Ráno jsme se postupně potkávali na snídani, číšník Petr prohlásil, že mám barvu sněhu venku načež byl otitulován jménem vykastrovaného zvířete do tahu, což ho nevyvedlo z míry /asi je zvyklej/. Snídaně již proběhla v pohodě, venku proběhlo ometení aut do čehož nám smrděl korejský vůz pochybných kvalit. Při odjezdu jsme ještě potkali pana Hráběte s Míšou, co dělali, že vstávali tak pozdě do teď nevíme a asi se nedozvíme, ale budiž jim přáno. Cesta už proběhla úplně v pohodě. Kačka se mi sice lepila na zadek /od auta/ víc než zdrávo, ale měla pro to rozumné vysvětlení takže jí budiž odpuštěno.
Závěrem nezbývá než poděkovat Vittovi a Badymu za organizaci, Vašovi za čas a chip, všem za účast a nezbývá než se těšit na jaro. Doufám,že se zase všichni uvidíme přátelé v podobně silné sestavě. Kdo nebyl o hodně přišel jako vždy.
Napsat komentář