Rozhodli jsme se pro vás dát dohromady seriál o chiptuningu, jelikož o něm koluje mnoho polopravd.
Téma chiptuningu je hojně skloňováno jak mezi automobilovou veřejností, tak mezi veřejností obecnou díky aférám typu Dieselgate, kontrole emisí na STK a podobně. V našem krátkém seriálu si shrneme klady a zápory softwarové úpravy motoru vozidla. Odpovíme si na otázku, proč vozidlo vůbec upravovat a proč to již neudělal jeho výrobce. Zároveň se zaměříme i na oblasti, ve kterých by měl potenciální úpravce vynikat, a nakonec si vše pro větší názornost ukážeme na příkladu úpravy Škody Octavie III 2,0 TDI 110kW.
Proč chiptuning a co díky němu získáme (a ztratíme)
Snad každý zatoužil po alespoň o něco výkonnějším motoru svého automobilu. Příplatky za výkonnější tovární verze automobilů jsou vysoké i v rámci jediné modelové řady, a to je tak první z důvodů, proč je chiptuningsnadnější, a především levnější cestou k vyššímu výkonu. Cenové rozdíly mezi různými výkonovými specifikacemi jsou i několik desítek tisíc korun, a to se nechce investovat každému. Zvláště, když se v řadě případů jedná pouze o odlišný software motoru. Samotná finanční úspora je důležitým argumentem, ale tím primárním je pro většinu zvýšení výkonu a točivého momentu, díky čemuž se uživatel dočká větší bezpečnosti například při rychleji provedeném předjížděcím manévru. Dalším neopomenutelným důvodem pro softwarovou úpravu automobilu může být finanční úspora plynoucí z nižší spotřeby paliva automobilu po úpravě. Toto není žádný mýtus, upravený automobil má stejný výkon v nižších otáčkách než automobil neupravený a z hlediska fyziky tak může pracovat v nižších otáčkách než automobil neupravený. To se pak projeví například možností jet na vyšší převodový stupeň v místech, kde bylo s neupraveným automobilem nutné pro odpovídající dynamiku podřadit. Dále se každý automobil vyrábí ve velkých sériích a pro trhy v různých klimatických podmínkách. Pro výrobce je pak snadnější přizpůsobit výkonové parametry automobilu nějakému kompromisu než se snažit najít každého koně výkonu motoru. Jindy je za seškrceným výkonem automobilu čirý pragmatismus, kdy v některých zemích platí motoristé daně právě dle výkonu motoru automobilu. Tak tomu je například v sousedním Slovensku při nákupu vozidla. I v dalších zemích je „výkonová přirážka“ nezanedbatelnou položkou při pořízení automobilu, Norové by mohli vyprávět. Dalším z hlavních důvodů je ekonomická výhodnost oddělit různě výkonné specifikace pro výrobce. Ten, v některých případech s minimem úsilí“ vytvoří různé výkonové verze hardwarově téměř identického motoru a opatří je různě vysokými cenovými přirážkami. Tomuto počínání se nelze divit, jde o taktiku výrobce, jak lépe svůj vývoj zhodnotit. Posledním důvodem je pak ochrana zákazníka i automobilky při překročení předepsaného servisního intervalu (především výměny oleje, vzduchového filtr a dalších komponent). Aby motor automobilu ustál několik stovek či tisíc km přejížděný olej, slouží rovněž tolerance výkonových parametrů motoru. Upravený motor pak logicky klade zvýšené nároky na svědomitost svého majitele, který by po úpravě měl předepsané servisní intervaly striktně dodržovat, v případě výměny oleje pak určitě nic nezkazí servisním intervalem zkráceným, zvláště pokud častěji svůj vůz využívá na kratších trasách nebo ve městě.
Díky výše popsaným tolerancím lze tak papírově slabší motorizace dostat na novou výkonovou úroveň bez trvalých následků z hlediska životnosti motoru a jeho pohonného ústrojí. Samozřejmě nic se nemá přehánět. Motory je možné softwarově upravit i o desítky procent. A i když je na tuto vyšší úpravu hardware motoru dostatečně robustní (vstřikování, chlazení, turbodmychadlo atd.), rezervy se mohou projevit v jeho navazujících komponentech jako je převodovka nebo spojka. Z tohoto důvodu by každá softwarová úprava, kdy s automobilem plánujete ujet třeba ještě dalších několik set tisíc kilometrů, měla ctít určitě výkonnostní limity. Tyto limity lze objevit například v interních materiálech automobilek, ke kterým se však zpravidla dostanou pouze úpravci s odpovídajícím zázemím a mnohaletými zkušenostmi. Informace o tom, jak takového úpravce vybrat, na co si dát při výběru pozor a na co lze v českých reáliích narazit, přinese následující článek.
V dalším si pak ukážeme modelovou situaci na naší Octavii 3 s motorem 2,0 TDI CR 110 kW.
Napsat komentář